www.semiramis.cz
Střešní zahrady list
O firmě
Naše služby
Střešní zahrady
Venkovní posilovací stroje
Fotbalová hřiště
O závlahách
Sadové úpravy
Okrasné zahrady
Střešní zahrady
Interiéry
Závlahy
Závlahy
Kontakty
zavlažování, květiny
 
Střešní zahrady
   |    Svět rostlin
Eva Wagnerová
(převzato z časopisu Domov 10/96 s laskavým svolením autorky)

Střešní zahrady patří do souborné kategorie, označované jako vegetace na konstrukci. Kromě typických vegetačních střech sem bývají řazeny terasy s mobilní zelení v nádobách nebo stabilních vegetačních vanách (zabudovaných již ve stavební konstrukci) a do terénu zapuštěné konstrukce překryté zeminou a osázené.

"Zelené" střechy je možné dělit podle využívání na pobytové a pohledové, podle způsobu založení na extenzivní a intenzivní úpravy. Do širokého pojmu střešní zahrada se vejde jak specifická výtvarná zahradní kompozice (založená a udržovaná v rámci přesných pravidel), tak i plocha vrácená přírodě po ukončení stavby (prakticky bez dalších významných zásahů). Přírodní úpravou dojde pouze k nastartování procesu vývoje relativně stabilizovaného společenstva rostlin a živočichů. Původní výsadba se průběžně doplňuje semennými nálety přenášenými větrem a ptactvem, objeví se mravenci, luční kobylky a jiné druhy hmyzu.

Pobytová střešní zahrada   <<   Pobytová klasická střešní zahrada rodinného domu vzniklá na střeše firemního objektu Malbex, Brno. Autor projektu: ing. Dagmar Hawerlandová, realizováno v roce 1994 firmou Semiramis.
Hydroizolace: Vaeplan, substrát: střešní lehký substrát s pískem (10 - 25 cm), závlaha realizována po celé ploše. Středový trávník založený drnováním, zahrada vyžaduje v počátečním období poměrně značnou údržbu

Před zpracováním projektu střešní zahrady musí být zvažována tato kritéria: statika nosné konstrukce, únosnost a možnost zatížení jednotlivých částí; odvod vody; způsob využívání upravené plochy; možnost následné údržby; finanční možnosti investora a uživatele. Zvláště zajištění údržby odpovídající typu vegetace je pro trvalou kvalitu rozhodující. Pokud není prováděna, může být sebelepší realizace po krátkém čase znehodnocena.

O základních principech skladby "zelené" střechy jste se mohli dočíst v předchozím čísle, proto se zaměřím na sortiment rostlin závisející na výšce substrátu.

Ve vrstvě 2 až 3 cm uspokojivě rostou společenstva suchomilných střešních mechů a rozchodníků. Úprava nevyžaduje dodatečnou závlahu, minimální vrstva substrátu spolehlivě eliminuje veškeré plevelné rostliny. Semenné nálety v jarním období vyklíčí, ale s ubývající zásobou vláhy zaschnou a nekonkurují cílovým rostlinám. Superextenzivní střechy je možné založit kromě výsadby také výsevem nebo fragmentací stélek rostlin zapravených do povrchu substrátu. Střešní porost se velmi rychle stabilizuje a vytvoří téměř souvislý pokryv.


Pobytová střešní zahradaJeho vzhled prochází během vegetačního období výraznými změnami.
V předjaří a na jaře, po tání sněhu, se mechy zbarvují intenzivně zeleně, dokud postačí zásoba zimní vláhy. Zpravidla koncem května rozkvétají rozchodníky (Sedum acre, Sedum album) do nádherného pestrého koberce. Po odkvětu koncem června se postupně s ubýváním vláhy v retenční vrstvě i samotných rostlinách zabarvují rozchodníky i mechy do červenohnědých tónů. Každý déšť mechy znovu zbarví do zelena na dobu úměrnou vydatnosti srážek.

Pro rychlejší zapojení porostu a mírné remontování (opakované kvetení) rozchodníků koncem léta je vhodné celý porost před tvorbou semen pokosit (sekačkou na trávu). Rostliny se tak nevysilují tvorbou semen a rychle se rozrůstají. Zlepší se i celkový vzhled porostu.

Substrát o síle 8 až 15 cm umožňuje použití suchomilných trav a trvalek, které mají schopnost vytvářet semenné porosty. Často je to jediná forma přežívání druhů na ploše střechy. Původní rostliny koncem letního sucha odumřou, jejich semena však s substrátu přežívají, s podzimní vláhou nebo na jaře vyklíčí a vyroste nová vegetace. Takto se udrží kostřava (Festuca), koniklec (Pulsatilla), kavyl (Stipa), hvozdík (Dianthus), divizna (Verbascum), šalvěj (Salvia) aj. Zvláště cenný je len (Linum perenne), který se dobře rozšiřuje v substrátu nad 10 cm. Jeho téměř půl metru vysoké lodyhy jsou na konci rozvětvené a nesou množství modrých květů. Štíhle stonky reagují na pohyb vzduchu a plní nad střechou funkci elegantních živých mobilů.

Skromné podmínky a letní úpal vyhovují také drobným botanickým cibulovinám, tulipánům a česnekům (Tulipa tarda, Allium moly), které letní suchou periodu přímo vyžadují.

S výškou substrátu narůstá nejen škála použitelných rostlin, ale i plevelů. které se udrží a rozšiřují. Velmi obtížný je např. pýr nebo tolice dětelová, pokud jsou na střechu zaneseny s vegetačním substrátem.

Výška substrátu 20 až 25 cm postačí pro rozvoj rostlin suchých stepí, jako je šalvěj (Salvia), mateřídouška (Thymus), jahodník (Fragaria), zvonek (Campanula), hvozdík (Dianthus).

Ve vrstvě 35 cm prospívají nižší keře a téměř všechny druhy bylin. Pokud je zřízena závlaha, je výsadba a péče prakticky totožná s běžnými zahradními úpravami.

Pro stromy a větší keře je nutná vrstva substrátu nad 60 cm, zejména vzhledem k ukotvení. Rozměrnější dřeviny musí být navíc kotveny buď přímo ke konstrukci, nebo ke kamenům uloženým na dně substrátu.

Dalším prvkem limitujícím rozvoj vegetace je možnost provedení doplňkové závlahy. S ní lze udržet rostlinné druhy na mnohem nižších vrstvách substrátu, zároveň ale voda podporuje rozvoj plevelů a tím rostou nároky na následnou údržbu. Závlaha se používá buď ve formě postřiku, nebo podmoku, případně selektivní závlahy pouze v některých částech střechy. Bez doplňkové závlahy se nepodaří udržet kvalitní trávník na tenčí vrstvě substrátu než je 30 cm.

     
Navrhování a tvorba okrasné zeleně
areal.cz